Základní škola Bechyně

V sobotu 12. května 2007 se v Sezimově Ústí konal první šachový přebor kraje „špuntů“ do 8 let. Tohoto turnaje šachových nadějí se zúčastnili i dva hráči z Bechyně – Jakub Mikula a Marián Ray. Mezi jedenácti účastníky (přitom dva byli starší a hráli mimo soutěž) se naši hráči neztratili. Pěkný výkon podal Jakub Mikula, který vyhrál polovinu svých partií (5 z 10) a obsadil celkově šesté a ve své kategorii dokonce 4. místo, když mu jen jeden bod chyběl k tomu, aby si uhrál 4. výkonnostní třídu. Druhý náš hráč, Marian Ray, bojoval statečně, získal 1,5 bodu a skončil celkově devátý a ve své kategorii šestý. Oba mladé šachisty čeká ještě dlouhá cesta při pronikání do tajů královské hry, ale jejich výkony jsou příslibem do budoucnosti.

Týden po krajském přeboru v šachu osmiletých proběhlo od 10. do 13. května 2007 v Doubí u Tábora finále přeboru kraje dalších věkových kategorií do 10, 12, 14 a 16 let. Osm nejlepších v každé kategorii vzešlo s pěti kvalifikačních turnajů, které se konaly v průběhu celé sezóny. Čtyři hráči z Bechyně si vybojovali právo hrát toto finále, ale vzhledem k tomu, že turnaj trval od čtvrtku do neděle, nastoupili jenom dva – Vladislav Vanýsek v kategorii do 10 let a Petr Byrtus do 12 let.

Péťa Byrtus začal skvěle a první dvě partie vyhrál. Ve třetím kole sice podlehl svému soupeři, ale další dva zápasy opět odehrál vítězně a po pěti kolech byl na 2. až 3. místě s velikou nadějí na postup na mistrovství Čech. V závěrečný den ale hrál právě s hráči z prvního a druhého místa a obě partie prohrál. K dovršení smůly, v posledním kole prohrál i do té doby vedoucí hráč a nejen, že přišel o výhru v celém turnaji, ale i připravil o postup Petra, neboť daroval bod hráči, který tímto vítězstvím přeskočil v pořadí našeho šachistu. Petr Byrtus nakonec skončil pátý se stejným bodovým ziskem, jako měli třetí a čtvrtý, ale pomocné hodnocení ho odsunulo s postupových pozic. I tak si zaslouží pochvalu za předvedený výkon a k lepšímu umístění mu chybělo více zkušeností právě z takovýchto turnajů.

Vláďa Vanýsek je příliš akční na to, aby vydržel sedět na jednom místě za šachovnicí a jeho největším soupeřem byla zbrklost. Tak se stalo, že i dobře rozehrané partie ztrácel díky „překlepům“ a typickou ukázkou byla partie posledního kola, kde se výhoda přenášela z jedné strany na druhou jako písek v přesýpacích hodinách. Vláďa získal jediný bod za výhru v partii, kterou hrál pomalu a s rozmyslem, tak jak by měl hrát všechny partie a obsadil 8. místo. Jeho kladný vztah k šachům však dává naději, že až se zklidní, přijdou i úspěchy.